Ginny a Harry mají rande

10. srpna 2010 v 16:41 | Kayluska06 |  Ginny a Harry mají rande
Harry se odhodlává pozvat dívku svých snů na rande. Není to ale zas tak lehké.

Byla středa, pozdě večer, asi kolem jedenácté, za okny už byla hustá tma a v krbu nebelvírské společenské místnosti vesele plápolal oheň. Místnost byla skoro prázdná, byli tam jen Harry, Ron a Hermiona, všichni tři dopisujíc domácí úkol z lektvarů.
"Já už se na to fakt vykašlu!" běsnil Ron. "Dvanáct stránek! DVANÁCT!!!! To snad není možný!"
Měl zatím napsaných pouze 5 stránek, čili nebyl ani v polovině. A to se tak snažil! Psal velikánskými písmeny a mezi jednotlivými řádky dělal obrovské mezery.
"Vždyť to není tak hrozné," chlácholila ho Hermiona, která už se chýlila ke konci. Zbývalo jí už jen deset řádků.
"Ne, jasně že ne," řekl Ron ironicky. "Vždyť je to brnkačka, viď Harry?"
"Ehm, cože?" trhl sebou Harry. Vůbec kamarády neposlouchal. Co se týče pojednání pro Snapa, měl toho ještě míň než Ron. Celou dobu totiž myslel na Ginny.
"Že je ten úkol primitivní," prohlásil Ron.
"Já nevím," Harry pokrčil rameny. Ron nad tím jen zavrtěl hlavou a byť nerad se dal znovu do práce.
Za nějakých pět minut Hermiona dopsala poslední větu a udělala za ní tečku. "Tak," prohlásila spokojeně, "a jsem hotová!"
"Já jsem taky hotový," přitakal Ron, "jenže ne s tím úkolem, nýbrž z něho,".
Hermiona se zasmála a pak se podívala na Harryho.
"Jak to jde tobě?"
"Po pravdě řečeno na tom úkolu vůbec nepracuju," přiznal Harry.
"To vidím," přikývla Hermiona. "Bude ti moc vadit, když se tě na něco zeptám?"
"Jen se zeptej," vybídl ji Harry.
"Na co myslíš?"
Harry zrudl a uhnul pohledem.
"Nuže?"
Harry stále mlčel jako zařezaný.
"Na Ginny, že je to tak?" odhadla Hermiona.
Ron prudce zvedl hlavu. "COŽE?" zařval.
"Pst, tiše, Rone, nahoře se spí," napomenula ho Hermiona.
"Ty máš něco s mojí sestrou?" vyjel Ron na Harryho, pořád ještě dost nahlas.
"RONALDE! Je jedenáct v noci!"
"Kušuj," odbyl ji Ron. "Tak máš?" obrátil se na Harryho.
"Ne, nemám," hlesl Harry. "Bohužel,".
"Já to věděla," řekla Hermiona.
"No jo. Asi nebylo tak těžké mě odhalit," konstatoval Harry zasmušile.
"Ty chodíš s mojí sestrou?" Ron byl jako smyslů zbavený.
"Ale ne, prosím tě, vždyť už jsem ti to říkal!"
"Ale chtěl bys,".
"Jo,".
Ronova tvář přecházela z odstínu tmavě červené přes nezdravě nazelenalou do křídově bílé. Nakonec se mu zase vrátila normální barva. "No," vzdychl, "asi je to lepší než kdyby chodila s nějakým idiotem,".
Hermiona se začala hihňat, zatímco Harry zabručel: "Fakt díky, kámo,".
Když se Hermiona uklidnila, oznámila Harrymu, že bude muset něco udělat, respektive dát Ginny najevo, že ji miluje. Jedině tak spolu můžou začít chodit!
"Co když mě odmítne?" strachoval se Harry.
"Neodmítne. Je do tebe taky zamilovaná. Tuhle mi to povídala, není to zas tak dávno. Od té doby se určitě nic nezměnilo,".
"Myslíš?" zeptal se jí pochybovačně Harry.
"No.... jasně! Takže bude nejlepší ji někam pozvat. Jako na rande, myslím. Tahle sobota je pro to naprosto ideální. Je totiž naplánovaná návštěva Prasinek. Můžete jít spolu!"
"A s kým půjdeme my?" vložil se do toho zase Ron.
"Přece spolu, ty troubo!" odvětila Hermiona.
"Jako my dva? Sami?" nechápal to pořád Ron.
"Přesně," potvrdila Hermiona.
"Naznačuješ mi snad, že my dva máme taky rande?"
"Leda ve snu," ušklíbla se na Rona, ale na Harryho spiklenecky zamrkala.


xxx


Celý čtvrtek si Harry lámal hlavu s tím, jak má Ginny pozvat. Přece za ní nemůže jen tak přijít a říct: "Ginny, miluju tě celým svým srdcem, nešla bys se mnou do Prasinek?" Ne, to prostě nepřichází v úvahu! Vždyť by se jenom ztrapnil.
Vídal Ginny na chodbách, ale nikdy se nevybičoval k tomu, aby ji oslovil. Vždycky se na ni prostě jen usmál a připadal si jako pitomec. Jak by Ginny mohla chtít chodit s ním???? Jasně, dřív se jí možná líbil, ale to proto, že ho ještě moc dobře neznala. Myslela si o něm, že je slavný hrdina nebo tak něco. Jenže když se všecko s Voldemortem dá stranou, je Harry úplná nula. Snad jenom dokáže vyčarovat Patrona, ale k čemu to v chození je? Harry měl neblahý pocit, že naprosto k ničemu.
Ron a Hermiona do něj celý den hustili, že už se musí odhodlat ji pozvat dřív než se domluví s někým jiným. Harryho ta představa sice nesmírně vytáčela, ale ani tak ze sebe nezvládl vypravit pozvání.
V sedm večer už začínala být situace poněkud kritická. Ještě to můžu nechat na pátek, utěšoval sám sebe Harry, jeho dva kamarádi ale byli neoblomní. A tak Harryho postrčili směrem k Ginny se slovy: "Teď nebo nikdy!"
Harry se lehce zapotácel. Jen co našel balanc, ohlédl se na kamarády, ti už se ale krčili nad stolkem v koutě společenské místnosti. A on, Harry, stál přímo před holkou jeho snů, kterou měl pozvat na rande.
Raz dva tři, dokážu to! umínil si v duchu a spustil: "Ginny, já... ty... totiž... jen jsem se chtěl zeptat.... Máš už s kým jít zítra.... totiž v sobotu.. do Prasinek? Protože... nešla bys se mnou?"
Ginny už už otevírala ústa, snad aby souhlasila, ale nestihla nic říct, protože ji v tu ránu popadla za ruku Leanna Casenová, pištěla, že jí musí něco říct a odtáhla ji pryč. Harry se sklíčeně připojil k Ronovi a Hermioně.
"Tak co?" vyhrkla dychtivě Hermiona.
"Nestačila odpovědět,".
"To je smůla," zazoufala si Hermiona. "Určitě by souhlasila!"
"Tím si nejsem tak jistý!"
"Já jo," trvala na svém Hermiona.
"Hm, když myslíš.."


Asi o deset minut později se Harry vymluvil, že musí jít pro něco do knihovny. Ron na něj vytřeštil oči, protože tahle slova říkala výhradně Hermiona, ale než stačil cokoliv namítnout, už Harry prolézal otvore v portrétu ven na chodbu.
Ve skutečnosti v knihovně nic nepotřeboval, jenom chtěl být chvíli sám. Bezcílně bloumal po chodbách, až se nakonec doopravdy ocitl před knihovnou. Dovnitř se mu nechtělo, tak zůstal stát přede dveřmi. Opřel se o studenou zeď a třídil si myšlenky.
Pár okamžiků na to se zpoza rohu vynořila Ginny. Harry se jí lekl.
"Promiň, Harry, nechtěla jsem tě vyděsit. Brácha říkal, že budeš tady. Omlouvám se ti za Leannu, Harry. Nevěděla, že mi chceš něco důležitého. Kdyby ano, nerušila by. Hrozně se teď stydí,".
"To nemusí,".
"Chci ti odpovědět na tvoji otázku, Harry. Moc ráda s tebou půjdu do Prasinek,".
"Vážně? Tak to... to jsem... je to skvělé!"
"Můžu něco udělat, Harry? Klidně mě pak za to můžeš uřknout,".
"To bych si nedovolil. Jen to udělej,".
Ginny se na něj moc hezky usmála a pak se k němu naklonila, aby ho políbila. Její rty byly tak měkké, tak vláčné... A chutnaly nepředstavitelně sladce. Oba dva byli v takovém opojení, že si nevšimli, že je vyfotila Pansy Parkinsonová, ukrytá za rohem, která zamilované hrdličky špehovala.


xxx


Harry byl naplněn fantastickým štěstím. Nechodil, vznášel se! Jeho ohnivá radost však měla být brzy uhašena.
"Už jsi to viděl?" zeptala se ho úzkostlivě Hermiona.
"Co jsem měl vidět?"
Hermiona mu vtiskla do ruky výtisk školních novin. Na titulní straně byl obří nápis hlásající:
Ginny a Harry spolu chodí!!!
Pod ním se skvěla pohyblivá fotografie Harryho a Ginny jak se vášnivě líbají.
"Do háje!" ulevil se Harry a dal se do čtení článku pod fotografií.
Poté, co slavný Harry Potter (16) ukončil románek s havraspárskou dívkou Cho Changovou (17), rozhodl se s novým školním rokem navázat nový vztah. Tentokrát se jedná o dívku z Nebelvíru, sestru jeho nejlepšího kamaráda Ronalda Weasleyho (16), Ginny Weasleyovou (15). Tento vztah je vzhledem k zobrazené fotografii velmi intimní a vášnivý. Oproti vztahu s Cho Changovou však tento vztah není všemi studenty plně podporován. Zdá se, že mnoho lidí má problém s tím, z jakých společenských kruhů Ginny Weasleyová pochází. Harrymu Potterovi to ale zřejmě nemůže vadit, neboť se bratříčkuje se všemi členy rodiny Weasleyových... (více na straně 3)

"Je mi to opravdu moc líto, Harry," zamumlala Hermiona.
"Četla to?"
"Cože?"
"Ginny. Četla ten článek?"
"Já nevím, Harry,".
"Musím za ní!"
Harry se rozběhl nazdařbůh chodbou, protože neměl sebemenší tušení, kde by měl Ginny hledat. Napřed zkusil štěstí v nebelvírské společenské místnosti, ale neuspěl. Ginny nebyla ani v knihovně. Do třetice mu to ale vyšlo. Nalezl Ginny v sovinci. Stála zády k němu a vyhlížela z okna.
"Ginny," vydechl Harry. "Četla jsi ten článek?"
"Ano,".
"Je mi to tak líto," začal Harry, ale Ginny ho přerušila: "Co je ti líto? Že nás tisk spojuje dohromady?"
"Ne! To, že o tobě byl napsaný ten příšerný článek a..."
"Mně to nevadí,".
"Ne?"
"Ne. Je mi všechno jedno. Miluju tě, Harry!"
"Miluju tě Ginny,".
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama