Láska Lily a Severuse - 2. kapitola Sen

11. srpna 2010 v 14:53 | Kayluska06 |  Láska Lily a Severuse
Mohla Lily Evansová milovat někoho jiného než Jamese? Co třeba Severuse? A jak moc miloval on ji? Více než vlastní život?


Snape se probudil a líně se protáhl. Nohou šlápl přímo do střepů rozbité sklenice. Hlasitě zaklel. Honem sklo odčaroval a zamířil ke dveřím kabinetu. Venku bylo nádherně, rozhodl se tedy, že se trochu provětrá.
Prošel vstupní branou, ale neocitl se na rozlehlých školních pozemcích, nýbrž ve ztemnělé ulici. Ve vzduchu visela hrozba. Snape se rozhlédl. Připadalo mu to tam povědomé.
Konečně mu to došlo - v téhle ulici přece bydleli Potterovi! Dorazil až k jejich domu a k jeho velkému údivu se v něm svítilo. Vypadal jako před tím než Voldemort Potterovy zabil. Snapea nutila zvědavost podívat se dovnitř. Opatrně odhrnul záclonku, ale než stačil nahlédnout do místnosti, zaslechl za zády nějaké kroky. Polekaně se otočil a spatřil postavu v dlouhém plášti, blížící se k domu.
Honem uskočil a skryl se v blízkém křoví. Zadržel dech a modlil se, aby si ho ten muž nevšiml. Měl takové neblahé tušení, že tím mužem je sám Lord Voldemort.
Ano, byl to Voldemort a Snape se nějakým zázrakem dostal do té noci, kdy Lily a James zemřeli. Ale jak to bylo možné?
V bezpečí ukrytý za keřem pozoroval, jak si Voldemort kouzlem odemyká dveře. Jakmile zmizel vevnitř, odvážil se Snape opustit skrýš a opět nahlédnout oknem. Viděl Voldemorta, vysílajícího smrtelnou kletbu na Jamese. Lily utíkala před Voldemortem a volala o pomoc. Voldemort po ní chtěl Harryho, ale ona mu ho odmítala dát. Pevně ho k sobě tiskla.
Snape celou scénu sledoval. Věděl, co přijde v příštím okamžiku - Lily zemře a naživu zůstane jen malý Harry. Připlížil se ještě blíž. Slyšel Lily křičet čím dál hlasitěji a zoufaleji. Voldemort byl neúprosný a ledovým hlasem ubohé ženě rozkázal, aby mu vydala dítě. Lily se bránila jak nejlépe mohla, prosila a nabízela Voldemortovi cokoliv jiného, jen když nechá Harryho žít. Pak... pak přišla chvíle, kdy se pro syna obětovala.
Na to Snape čekal. Tolik o tom slyšel, ale vidět to na vlastní oči... I když to Snapeovi působilo nesmírná muka, dodal si odvahy a hleděl s pusou dokořán a slzami v očích na smrt jeho dávné milované. A tak byl Snape svědkem konce Lilyina života. Udělalo se mu špatně, motala se mu hlava a před očima měl temno.
Dům a pak i celá ulice mu zmizelo z očí. Vzdaloval se, nevěděl kam. Octl se ve víru barev a tvarů, které se kolem něj míhaly zběsilou rychlostí.
"NE!" křičel. "NE! Lily NE! Ty nemůžeš být mrtvá. To ne!". Křičel tak dlouho, až se vysílil a nemohl ze sebe dostat ani hlásku.
Konečně se osvobodil z toho zvláštního víru a v další vteřině seděl zabořený hluboko do svého křesla a probudil se. Tentokrát už doopravdy.
Takže to byl jen sen? pomyslel si. Byla mu zima, ohřál se proto u ohně. Přemýšlel o tom snu. Byl tak živý! Proč se mu asi zdál? Měl ho za něco potrestat? Nebo mu měl ukázat, jak moc Lily trpěla? Ale k čemu by mu bylo to vědět?
Vstal z křesla, automaticky obešel hromádku střepů a odčaroval je. Nalil si další whisky a chtěl se napít, nakonec však jen mávnul rukou a pohár odložil. Whisky mu nepomůže, tohle musí zvládnout sám.
Věděl, co musí udělat. Potřeboval k tomu notnou dávku odvahy, volno a obraceč času. U Brumbála si tedy vyžádal den volna. poté se vydal na ministerstvo kouzel, kde si vypůjčil obraceč.
Neboj, Lily! zvolal, jakmile opustil budovu ministerstva. "Už jdu za tebou."
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama