Mourixovo oko - 2. kapitola Objev

11. srpna 2010 v 15:17 | Kayluska06 |  Mourixovo oko
"Nenecháme to už na zítra?" zeptal se ospale Harry. Bylo kolem půl páté ráno a on i Hermiona stále nepřetržitě hledali informace o Oku - zatím bezvýsledně. Harry byl tak vyčerpaný, že neudržel knihu v rukou a tak si ji musel dát na klín. Oči se mu samy od sebe zavíraly a vzhůru ho udržovala jen silná vůle.
Hermiona s nosem zabořeným do jedné z knih zavrtěla hlavou. "Prosím, Hermiono, pojďme už spát,"škemral Harry. "Ne." "Ale podívej se, kolik je hodin! Zítra mám famfrpálový zápas a..." "Přestaň s těmi řečmi o famfrpálu. Tohle je mnohem důležitější než všechny famfrpálové zápasy na světě."
To Harryho, zapáleného famfrpálového hráče i fanouška, trochu urazilo. "Ale proč si myslíš, že je to tak důležité? Nejspíš je to jen bezvýznamný šperk. Neměl jsem ti to vůbec ukazovat,"dodal polohlasně.
"Určitě je to důležité. Mám pocit, že jsem Oko už někdy viděla. Jenže nevím kdy a nevím kde." "No a?" "A teď se Oko objevilo tady, přímo nám před nosem. To bude nějaké znamení!" Harry se zamyslel - to znělo celkem logicky.
"Poslyš... a není možné, že by ses mýlila? Třeba si to jen namlouváš, že jsi Oko už viděla. Možná si ho pleteš s nějakým jiným přívěskem, víš, nějakým hodně podobným Oku,"nadhodil Harry, ale to neměl říkat. Hermiona se totiž naježila a vyčetla mu, že tak pochybuje o její paměti a zdravém rozumu. Pak se k němu otočila zády a odmítala s ním spolupracovat.
Harryho to zamrzelo, ale byl natolik utahaný, že šel spát. Cestou nahoru do chlapeckých ložnic ho doprovázel Hermionin nazlobený pohled.
Když Harry následujícího dne sešel dolů do společenské místnosti a spatřil tam Hermionu, předpokládal, že mu vynadá, ale na místo toho zapištěla: "Harry! Našla jsem to, Harry, mám to!"
"Co máš?"divil se Harry, absolutně vyvedený z míry jejím prapodivným chováním. Hermiona mu poručila, ať se posadí a vtiskla mu do ruky tlustý svazek, otevřený na straně 703, se slovy: "Jenom čti." Harry se bál neuposlechnout, a tak se zhluboka nadechl a dal se do čtení:

Christopher Mourix, pravděpodobně nejznámější kouzelník 17. století, se narodil Mirtě a Philippovi Mourixovým 9. květná 1595 ve vesnici Jiskrohůlky. Měl těžké dětství, v 5 letech byl svědkem smrti obou rodičů a poté byl svěřen do péče strýce Alberta Grangera, jenž však také zahynul těsně před Christopherovým nástupem do školy čar a kouzel. Tehdy jedenáctiletý chlapec neměl žádné další příbuzné, zdědil však všechen strýcův majetek a tak v době, kdy nebyl ve škole, pobýval sám doma.
Tragická ztráta blízkých se na něm nijak výrazně nepodepsala. Přestože ho to jistě trápilo, ve škole byl znám jako veselý, chytrý a oblíbený student.
V dospělosti svedl několik bitev se stranou zla a byl také zakladatelem Řádu Bílá lilie. 
Nedlouho před svou smrtí se vypravil do domu svých rodičů. Odnesl si odtamtud  přívěsek ve tvaru oka. Od chvíle, co se stal vlastníkem tohoto šperku, byl jako vyměněný. Začal se chovat povýšeně a dokonce se přidal na temnou stranu. Ztratil všechny přátele a přestal být slavný a obdivovaný. Nakonec byl zavřen do Azkabanu, protože byl až příliš krutý a nebezpečný. Byl obrán o všechno, včetně přívěsku, který pojmenoval Mourixovo oko, přestože nebyl jeho prvním majitelem. Rázem se vše vrátilo zpět, stal se z něj ten dřívější Christopher Mourix, hodný a bystrý. 
Zdálo se, že si na nic nepamatuje, vypadal, jako by se právě probudil z umělého spánku. Ministerstvo bylo přesvědčeno, že dobrotu jen předstírá a tak ho odmítlo propustit. Christopher Mourix tedy zemřel jako zavržený člověk v Azkabanské cele 16. září 1684.
Zda se do vězení opravdu dostal jen vinou přívěsku, zda tento přívěsek zavinil i smrt Christopherových příbuzných či zda udělalo ministerstvo chybu, když jej nepropustilo, se dodnes řeší. Christopher Mourix se každopádně stal legendou, kterou ovšem zná jen menšina dnešních kouzelníků.

Harry dočetl a pohlédl na Hermionu. Ta přímo zářila. "Konečně jsme tomu přišli na kloub, Harry! Já říkala, že jsem to Oko někdy viděla! Albert Granger byl můj prapředek!" Kromě toho, že věděli, kdo byl vlastníkem Oka a že to má něco společného s Hermioninými předky však nebyli o nic blíž rozluštění záhady než předchozího dne. Harry znovu sklonil hlavu k článku a pátral po nějaké zmínce, která by jim byla užitečná, žádnou ale nenašel. Dokonce ani neměli tušení, jestli se skutečně jedná o ono Oko, které nalezl.
Hermioně neuniklo, že se tváří poněkud nedůvěřivě, její nadšení ovšem neuvadalo. Kupodivu i Harrymu odpustila, že ji nechal v noci hledat samotnou, i to, že pochyboval o její paměti. To Harryho samozřejmě nesmírně potěšilo.
"Co si o něm myslíš, Harry?" "O kom?" "No přece o Mourixovi,"zasmála se Hermiona. "No, podle mě to byl nějaký dost divný chlápek, kterého ovládl přívěsek a poslal ho rovnou do hrobu." Hermiona zvážněla: "Takže myslíš, že byl Mourix nevinný?" Harry pokrčil rameny. "Co teď budeme dělat?" "To je přece jasné! Musíme očistit Mourixovo jméno! To znamená, že si uděláme menší výlet... do Jiskrohůlek!"
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 hry-online-zdarma-superhry hry-online-zdarma-superhry | Web | 6. června 2011 v 21:10 | Reagovat

Chceš vyhrát Minibike, R/C model Ferrari, originální hru COD:Black Ops nebo MP4 přehrávač ? Koukni se na http://raketka.cz/soutez-c.-1 a zůčastni se letní soutěže raketka.cz

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama