Osudové taneční

24. května 2012 v 9:50 | Kayluska06 |  Osudové taneční
Taneční mohou mít velký vliv na pomalu se rozvíjející vztah mladé dvojice.


V bílých šatech ve stylu Marilyn Monroe byla nepřehlédnutelná. Už upoutala pozornost spousty lidí v sále, ale na tom jí nezáleželo, dnes ne. Přála si, aby se na ni podíval ten jediný - a zrovna ten nejevil sebemenší zájem. Právě o něčem živě diskutoval se svými kamarády a vůbec se nerozhlížel kolem, takže si jí ještě nevšiml.
Seděla nohu přes nohu, ruce v klíně, předstírala, že se baví s holkou vedle sebe, aniž by dost dobře vnímala, co říká, přemítala, kdy už tahle zatracená pauza před začátkem tancování skončí, a silou vůle nutila jeho oči, aby na ní konečně spočinuly.
Do místnosti se trousili lidé ještě dalších deset minut, což znamenalo krutých deset minut trápení a úpěnlivých bezhlesných proseb. Potom se lektor postavil doprostřed, aby započal hodinu. Postavila se, protože to etiketa vyžadovala. Když si opět sedala, uvědomila si, že je jí trochu nevolno.
Slova lektora, leč pronášená do mikrofonu, k ní vůbec nedoléhala. S hrůzou si všimla, že se jí potí ruce. Co nejledabyleji si podala kabelku, vytáhla kapesníček a utřela si vlhké dlaně. V tom okamžiku - v tom nejnevhodnějším možném okamžiku - na ni pohlédl. Usmál se, ona se o úsměv pokusila a honem se podívala jinam. Panebože, zoufala si v duchu. Po tomhle si pro mě už určitě nepřijde.
Zaslechla něco jako "pánská volenka". Upravila si vlasy, uhladila šaty, zkrátka se naaranžovala tak, aby byla co nejlákavější. Desítky obleků se zvedly a rozmístily po sále, jak každý mířil za tou svou vyvolenou. Snažila se ho najít v tom černobílém chaosu, ale nebylo to jednoduché. Vtom se nad její hlavou ozvalo zakašlání.
"Smím prosit?" zeptal se přechytralý kluk s rovnátky, kterého opravdu nemusela a kterého by jistojistě odmítla, kdyby to nebyl starší bratr jedné z jejích kamarádek a kdyby odmítnout někoho v tanečních nebylo vrcholem nezdvořilosti. Ještě pár vteřin otálela, načež odevzdaně vstala a nechala se odvádět přímo do pekla. Ze všeho nejvíc ji štvalo, že neviděla, jestli za ní on vůbec vyšel.
Sál se postupně zaplňoval páry. Div si krk nevykroutila, aby zjistila, s kým tancuje on. K její nezměrné úlevě na jeho paži visela dívka, která moc krásy nepobrala. Díkybohu bylo nebezpečí konkurence prozatím zažehnáno.
Protrpěla několik příšerných tanců s "rovnátkovým klukem", pak přišlo na řadu střídání. Zuřivě počítala tak jako v matematice nikdy, zda na ni vyjde on, ale nevyšel. A při rychlém přepočítání zjistila, že na ni nevyjde ani při příštím střídání. A tak dále.
Do háje!
Až do přestávky tancovala s nepříliš okouzlujícími partnery. Jít si sednout pro ni bylo jako vysvobození.
Přiměla se neposlouchat, jak kamarádky nadšeně švitoří o nových objevech. Pohrávala si s vlasy a přemýšlela, proč je k ní osud tak nespravedlivý.
A aby té nespravedlnosti nebylo málo, při dámské volence měla opět smůlu. Nechtěla vypadat příliš vlezle a tak se za ním nerozběhla, šla pomalu a civilizovaně... fatální chyba. Natěšená blondýnka na nějakou zdrženlivost kašlala a ukořistila ho pro sebe... a jí nezbylo nic jiného než poohlédnout se po náhradě. Obloukem se vyhnula místu, kde seděl "rovnátkový kluk", a celá rozladěná vyzvala k tanci prvního slušného, který jí padl do oka. Brzy už se roztančila po parketu, jen aby zase mohla počítat do šestnácti nebo kolika to vlastně...
Ne. Zase to nevyjde. Ale tentokrát to bude těsně...
Zatraceně. Ztratila i ty poslední zbytky optimismu, které v sobě živila.
Další střídání. Raz, dva, tři...
"Smím prosit?"
Ježiš, to vážně neumí počítat?
Skutečně před ní stál a nabízel jí rámě. Přikývla a zavěsila se do něj, dočista vyvedená z konceptu.
"Trošku jsem porušil pravidla a prohodil si místo tady s kámošem..." vysvětloval s neodolatelným úsměvem. "Nevadí ti to?"
"Ehm... ne. V pohodě."
Přestože se nejméně tři hodiny dopředu připravovala, co bude dělat, až tahle chvíle nastane, najednou nevěděla, co si počít. Kromě tancování, samozřejmě.
"Moc ti to sluší," prohodil nezávazně.
"Díky." Však si taky dala záležet.
Úkol byl splněn, dostala se do jeho rukou, už to bylo jen na ní. Kdyby tohle byl romantický film, políbili by se. Kdyby to byl horor, vtrhl by dovnitř masochistický vrah a všechny pokosil novou sekačkou z Mountfieldu. Kdyby to bylo sci-fi, tanečníci by se proměnili v mimozemské kreatury.
Tak co, jaký konec si vybereš?
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama